sobota 28. dubna 2018

Příslib naděje potěší, ale ničím nepřekvapí...


Na australskou spisovatelku Tamaru McKinley nedám dopustit a do jejích knížek jsem se naprosto zamilovala. Zvlášť poté, co jsem si přečetla její údajně životní dílo - román Poslední valčík. Objevila jsem ho zcela náhodou v jednom pražském antikvariátu a opravdu mě nadchnul. Krásná atmosféra, nevšední a na emoce bohatý příběh, který místy šokuje.... Poslední valčík jsem zkrátka "zhltla jako malinu" a osudy hlavních hrdinů řádně oplakala, takže není divu, že tento příběh považuji za poklad ve své knihovně. I z tohoto důvodu jsem byla na "Příslib naděje"  jaksepatří natěšená. Bohužel, záhy se ukázalo, že až příliš. Příslib naděje totiž "valčíkových" kvalit rozhodně nedosahuje. Naopak... místy se mi zdálo, že autorce tak trochu dochází dech. 

úterý 13. února 2018

Ze Tří dam na zhubnutí budou i Vaše kamarádky...

Kdybych si ve své čtenářské historii vedla něco jako seznam oblíbených autorek, držela by se Lucy Diamond bezpochyby na jeho prvních příčkách. Knížky z pera téhle britské spisovatelky totiž nemají chybu! Pokud hledáte něco čtivého, milého a odpočinkového (zkrátka něco, u čeho se nebudete nudit), podívejte se po jejích románech. Lucy Diamond zatím napsala deset knížek, u nakladatelství Domino vyšly čtyři. Tři dámy na zhubnutí jako poslední. Knížka opět vyniká pěknou obálkou, ale hlavně - skvělým příběhem, ve kterém tentokrát hraje prim věčné téma současnosti - redukce váhy. 

pondělí 22. ledna 2018

Kočka na plotě překvapí a donutí k zamyšlení...

Právničku Jarmilu Pospíšilovou už jste na Knižním večírku viděli, a tak se  ní nebudu nikterak dlouho rozepisovat. Každopádně moje první knížka od ní se jmenovala Skořápky na vodě, a ačkoliv jsem od tohoto románu nic moc nečekala, naprosto mě nadchnul. (Pokud by Vás zajímala recenze, najdete ji TADY.) Když jsem zjistila, že veřejná knihovna v našem městě má od Jarmily Pospíšilové knížek ve fondu ještě několik, zajásala jsem a s nadšením si půjčila román Kočka na plotě. Bez okolků přiznávám, že tentokrát byla očekávání obrovská. A víte, co je nejlepší? Autorka vůbec nezklamala!!!

sobota 13. ledna 2018

Moje (nejen) knižní předsevzetí pro rok 2018

Milí přátelé! 


Začátek nového roku je kromě jiného také příležitostí, vytyčit si nějaká předsevzetí. Obvykle to nedělám, ale tentokrát jsem se rozhodla to změnit a ráda se s Vámi o své cíle podělím. Třeba Vás inspiruji... :-) 

středa 3. ledna 2018

Jedno velké knižní zklamání má název Až budu bez tebe...

Na román Až budu bez Tebe jsem se těšila celé loňské léto. Uznejte sami... ta obálka! Úplně z ní cítím slanou vůni moře a sluneční žár... 

Nicméně knížka na mě nakonec čekala na poličce až do podzimu. A víte co? Možná trochu lituju, že tam na mne nečeká do teď. Mohla bych se na ni totiž těšit a věřit, že bude skvělá. Protože "už ji mám za sebou," vím, že skvělá rozhodně není. Bohužel. Potenciál ovšem v každém případě má a určitě se najdou čtenářky, které nadchne. Jen nesmíte čekat příliš. Tenhle román totiž vyžaduje čas a trpělivost... 

úterý 2. ledna 2018

Co rok 2017 dal a vzal... aneb malé ohlédnutí

Milí přátelé!

Zdá se to neuvěřitelné, ale před několika desítkami hodin jsme vstoupili do roku 2018! Doufám, že pro Vás následujících dvanáct měsíců bude krásných a šťastných. Přeju Vám hlavně ZDRAVÍ, štěstí, lásku a dost síly na to, postavit se všem případným problémům, které jistě přijdou... protože myslet si, že vše bude jen krásné, by bylo naivní...

sobota 18. listopadu 2017

Poslední valčík Vám v srdci bude znít dlouho po dočtení...


Na (údajně) zatím nejlepší román australské spisovatelky Tamary McKinley jsem narazila úplnou náhodou v jednom pražském antikvariátu, a nebýt Šárky Fofoňkové z blogu Můj knižní ráj (odkaz ZDE), asi bych ho tam nechala. Vzpomínám si totiž, že tehdy jsme si se Šárkou udělaly knižní odpoledne a po několika hodinách strávených mezi knihami jsem si knižních přírůstků odnášela docela slušnou kupičku, kterou jsem už téměř nedokázala unést. Takže s Posledním valčíkem to chvíli vypadalo bledě, ale nakonec jsem ho do tašek na popud Šárky ještě nacpala.. a díky jí za to! :-)